O víkendu bude zahájena 22. plavební sezona na Jeleních Vrších

Autor: MK <kytlicova(at)rras.cz>, Téma: AKTUALITY, Vydáno dne: 15. 05. 2019

plavení dřeva na Jeleních Vrších

18. května 2019 bude zahájena 22. novodobá plavební sezóna.

Po celou dobu se na konání těchto tradičních akcí u Schwarzenberského plavebního kanálu podílel folklorní soubor plavební sezonaLibín-S Prachatice, který je skoro stejnou dobu nositelem přeshraničního projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Ten v sobě spojuje lidové písničky, lidový tanec, vždyť před dvěma sty lety přicházely k ústí řeky Große Mühl do Dunaje, kam připlouvalo plavené dříví ze Šumavy, celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech, aby ho vytáhli z vody a připravili se k dopravě na lodích do Vídně, večer, k překvapení ředitele panství, vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, hrálo se, zpívalo a tancovalo, s plavením dříví, vyprávěním pohádek z obou stran Šumavy, ale i s modlitbou u Rosenauerovy kapličky.

4. května 2019 uplynulo přesně 230 let od zahájení stavby plavebního kanálu, který měl sloužit k plavení dříví ze severních úbočí Šumavy na českokrumlovském schwarzenberském panství přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl určeného pro hlavní město rakouské monarchie Vídeň. Tehdy nesl jméno Krumlovsko-vídeňský, případně Vídeňský plavební kanál. Dnes jej známe jako Schwarzenberský plavební kanál.

Vídeňská plavba trvala do roku 1891, plavebním kanálem se plavilo dříví dále do Čech na velký sklad dřeva v Želnavě až do počátku šedesátých let 20. století.

Schwarzenberský plavební kanál se stal na území dnešní České republiky (na rozdíl od Rakouska, kterým také prochází) památkou. To však neznamenalo, že v Československu to způsobilo zvýšenou péči o něj, především díky lesnímu provozu docházelo i nadále k ničení a pustnutí plavebního kanálu na obou státních územích stejně. Obrat přišel v osmdesátých letech minulého století. Na Jeleních Vrších u Nové Pece byl opraven dolní portál plavebního tunelu, v druhé polovině osmdesátých let byly opraveny čtyři objekty v Rakousku – Glöckel-, Kesselbach-, Landsknechtin- a Schrollenbach-Schleuse.

Začátkem 90. let se pracovalo na českém území u hraničního potoku Ježová / Iglbach, v místech, kde dlouho plavební kanál bylo jen obtížné v terénu najít, najednou znovu byl. Stačilo „jen“ několik desítek víkendů práce dobrovolníka s lopatou, krumpáčem a najednou se Schwarzenberský plavební kanál znovu objevil. V roce 1996 přijeli do těchto míst poprvé studenti lesnické fakulty z Prahy, kteří tu pracovali v Čechách i v Rakousku. Stejně to bylo i v roce následujícím, kdy navíc byla opravena doprovodná cesta podél plavebního kanálu. To už bylo pročištěno několik set metrů plavebního kanálu. V roce 1998 mohl být u Ježové otevřen hraniční turistický přechod pro pěší a cyklisty. Při příležitosti jeho otevření se nejen hrálo, zpívalo, ale také se plavilo dříví z Rakouska přes státní hranice do Čech. Začala první novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Ing. Hynek Hladík, předseda Libín-S Prachatice, z.s.