Dnes vyrazíme na volně přístupnou zříceninu hradu Hus. Je to docela krátký, středně náročný, ale příjemný výlet.

Hrad Hus byl vystavěn na velmi strategickém místě, na skalnatém ostrohu nad řekou Blanicí.

Zaparkujeme na malém parkovišti, na místě zaniklé obce Cudrovice, u silnice vedoucí z Blažejovic do Mlynářovic, nedaleko Blanického Mlýna. Obec Cudrovice byla zbořena v roce 1956. První zmínka o obci pochází z roku 1456. V roce 1910 měla ještě 20 domů, ve kterých žilo 140 německých obyvatel. Byl zde kostel Zvěstování P. Marie se třemi zvony, postavený v letech1849-1850. U parkoviště si můžeme ještě prohlédnout malý hřbitov, v roce 1993 byl upraven a vysvěcen kříž.

Na parkovišti je zastřešené odpočívadlo – lavice se stolem. Turistický rozcestník nás navede na modře značenou stezku přímo ke zřícenině. Celá cesta vede lesem, nejprve po širší cestě a poté po vyšlapané pěšině s kameny a kořeny. Mineme několik jeskyní, které jsou zabezpečeny proti vstupu.Dnes vyrazíme na volně přístupnou zříceninu hradu Hus. Je to docela krátký, středně náročný, ale příjemný výlet.

Podíváme se do chráněné turistické oblasti, do jednoho z nejpůsobivějších kaňonů v Bavorsku, který získal pečeť „nejkrásnější geotop Bavorska“.

Výchozím místem pro náš výlet bude obec Ringelai, kde zaparkujeme na konci slepé ulice Leithenweg. Zde je nevelké parkoviště a informační cedule s rozcestníky. Vydáme se pěšinou podél břehu proti proudu zurčící říčky Wolfsteiner Ohe. Nejprve poměrně široký tok se postupně zužuje do kaňonu, cestička podél řeky se klikatí mezi balvany porostlými mechem a přes kořeny stromů.





Místy si můžeme připadat jako v pohádce.

Po 700 m dojdeme k visuté lávce, zavěšené několik metrů nad balvanitým korytem.

Vydáme se do přírodní rezervace Dívčí kámen, ležící v malebné křemežské kotlině, na zříceninu hradu Dívčí Kámen.

Trasa vede částečně po Naučné stezce Třísov – Dívčí Kámen - Holubov. Výchozím bodem pro tento výlet bude obec Třísov, kde zaparkujeme na parkovišti u železniční zastávky.

Zde také začíná naučná stezka s první informační tabulí, v jejíž blízkosti nás upoutá romantické zákoutí mohutné lípy a pod ní krčící se kaplička. Lípa je 33 metrů vysoká a obvod kmene je bezmála 8 metrů! Stáří lípy bylo bioenergetickou metodou stanoveno na 650 let, což tedy znamená, že lípa byla vysazena v období založení osady Třísov a v době stavby nedalekého hradu, kterou povolil Karel IV. čtyřem bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka v listině z roku 1349.

Také se zde dozvíme, že v této lokalitě se 2000 let před Kristem nacházelo keltské oppidum.

Tentokráte se vypravíme na výlet do malebné krajiny dolního Bavorského lesa, jehož dominantou je hora Haidel (1.167 m) s 35 metrů vysokou rozhlednou, z níž se nám otevře nádherný rozhled do všech stran.

Za dobré viditelnosti dohlédneme až daleko do Čech, Mühlviertelu, do podunajské roviny či na panorama alp. Na rozhledně jsou instalovány informativní panoramatické tabule, které nám pomohou určit všechny obce, vyvýšeniny i hory v blízkém i dalekém okolí. K rozhledně vedou z přilehlých obcí hvězdicovitě turistické cesty. Pod rozhlednou jsou umístěny panely informující o přilehlých obcích a jsou tu instalovány stoly a lavičky, kde můžeme pohodlně posvačit a odpočinout si. Také je zde k dispozici turistům malá místnost, kterou mohou využít k odpočinku za nepřízně počasí. Při vstupu na rozhlednu je umístěna kasička, do níž můžete vložit dobrovolné vstupné, které bude použito na její údržbu.

A ještě pár technických údajů o rozhledně: rok výstavby: 1999, celková výška: 35,16 m; vyhlídková plošina ve výšce: 30,33 m; počet schodů: 159; váha rozhledny: 50 tun; množství spotřebovaného dřeva: 70 kubických metrů tlakem impregnovaného modřínového dřeva a douglasky.

Tentokráte se vypravíme na výlet, určený především pro rodiny s dětmi. Na okraji bavorského města Spiegelau je vybudován rozsáhlý areál lesních her, který nabízí zážitky založené na hraní v přírodě pro celou rodinu.

Jeho mottem je „pochopit přírodu hrou“. V rozsáhlém areálu na nás čekají hřiště, stezka přírodních zážitků a nebo lesní louka s místem pro rozdělání ohně i grilování.

Výchozí místo je parkoviště "Waldspielgelände" na východním okraji obce Spiegelau, kam dojedeme autem, nebo nás zaveze autobus (Igelbus 15. 5. - 4. 11.). Projdeme si stezku přírodních zážitků, která je značena symbolem veverky a jejím hlavním cílem je přiblížit a pomoci pochopit přírodu všemi smysly. Stezka nám na cca 2 kilometrech prostřednictvím 9 zastavení představí biotop lesa velmi rozmanitou a netradiční formou.








Budeme naslouchat zvukům lesa, muzicírovat s přírodními materiály, projdeme se speciálně upravenou stezkou bosýma nohama, poměříme se se zvířaty ve skákání, nebo si s dětmi odpočineme v domečku z kůry. Areál nabízí také okruh značený symbolem „babočky paví oko“, který je vhodný pro vozíčkáře a kočárky. zarovnani=3017

Tentokráte se podíváme na jeden z nejkrásnějších vrchů bavorské části Šumavy, který leží v těsné blízkosti státní hranice.

Má tvar pravidelné pyramidy a jeho vrcholová partie je tvořena rozsáhlým kamenným mořem, největším na celé Šumavě. Díky tomu je z Luzného (1 373 m n.m.) dokonalý kruhový výhled, za dobré viditelnosti je možné zahlédnout Alpy.

Na tento výlet vyrazíme z obce Waldhäuser, kde zaparkujeme na parkovišti v centru obce naproti kostelíku. Silnice na výchozí místo (parkoviště pod Luzným – Waldhausreibe) je od 15. května do 31. října v čase od 9 do 16 hodin přístupná pouze pro autobusy Igelbus, které jezdí v hodinových intervalech.

Na výchozí místo se proto necháme dopravit autobusem, jízdní řád: www.bayerwald-ticket.com







Odtud vyrazíme pohodlnější zimní cestou (Winterweg), výstup k vrcholu trvá asi 1 a čtvrt hodiny. Po cca 1 hodině dojdeme k chatě pod Luzným, kde se můžeme občerstvit. Je otevřena denně od května do října, po zbytek roku většinou jen o víkendech a svátcích.

Tento výlet nás zavede na úchvatná místa v Přírodním parku Vyšebrodsko, založeného v roce 1995, jeho rozloha je 84,1 km2.

Projdeme si Opatskou stezku I, pokocháme se divokou přírodou u vodopádů svatého Wolfganga, vystoupáme na tajemné poutní místo Maria Rast Stern, a my zdatnější si cestu ještě trošku prodloužíme až k obelisku F. Nitsche, na místo krásného výhledu do kraje.

Doporučujeme auto zanechat na jednom z parkovišť přímo pod Cisterciáckým klášterem ve Vyšším Brodě, v sezoně jsou placená.

Odtud se přesuneme po cestě okolo zdi kláštera k Rožmberské bráně, kde začíná NS Opatská stezka I., má 7 informačních tabulí, které se věnují místní historii a přírodě, sama stezka je velice zajímavý výlet.


Vydáme se po asfaltové cestě do kopce po žluté TZ, klášter máme po levé ruce, po 250 m mineme odbočku vlevo na Opatskou stezku I, my ji půjdeme v protisměru, a proto pokračujeme dále ještě 150 m. Zde odbočíme vlevo na tuto stezku a půjdeme lesní pěšinou 700 m, dokud se nenapojíme na žlutou TZ. Tady můžeme odbočit vlevo po žluté TZ a po cca 50 m dojdeme k místu, kde je shora zajímavý výhled na říčku Menší Vltavici.

Poté se vrátíme zpět na žlutou TZ a po asi 80 m nás ukazatel navede na pěšinu vpravo k Opatské studánce, na ni je vytesán zřejmě letopočet, který se nám nepodařilo rozluštit a nápis "Když znaven jsi a uběhaný a do srdce ti padl stín, nabírej mne do svých dlaní. Tělo i duši pohladím". Můžeme si odpočinout na lavičce a posvačit.

Tento výlet nás zavede na Halštatsko-laténské hradiště Věnec u Lčovic, keltské sídlo nadregionálního významu.

Leželo zřejmě na pravěké dálkové komunikaci spojující českou kotlinu s Podunajím, která se později vyvinula v jednu z větví Zlaté stezky.

Hradiště bylo pojmenováno podle stejnojmenného vrchu Věnec, který je ve starších mapách uváděn pod názvem Pržmo. Podle místních starousedlíků je jako Věnec nazývána nejvyšší část vrcholu kopce s kamenným valem a Pržmo se nazývá celý masiv pod vrcholem.

Na hradišti Věnec bylo nalezeno velké množství keramiky, žernov na mletí obilí a významný objev pětidílného článku honosného bronzového opasku. Většina artefaktů je datována do 6. století a na počátek 5. století před Kristem. Výchozím i cílovým místem pro tento výlet jsme zvolili obec Budilov u Čkyně.
Zde zaparkujeme a vydáme se do části obce, nazvané Mlaka a odtud půjdeme po červené TZ po zpevněné cestě směrem na Zálezly cca 2 km. Cesta je proznačena také jako „Keltská stezka“, která vede z Boubína, přes Mařský vrch na hradiště Věnec. Každoročně začátkem září se koná symbolická akce nazvaná „Putování keltskou stezkou“, kdy se skupina Keltů vydá na pochod z Boubína přes Mařský vrch na hradiště Věnec a poté poutníci sejdou do obce Lčovice, kde se koná keltská slavnost.

Vydáme se do Vojenského újezdu Boletice, který leží v CHKO Šumava nedaleko města Volary a vystoupáme na rozhlednu postavenou na nejvyšším vrchu Želnavských hor - Knížecí stolec (1236 m n. m.).

Vojenský újezd je přístupný veřejnosti pouze o víkendech a svátcích, od 7 do 21 hodin, výhradně po značených cestách!

Nadmořská výška vrcholu Knížecí stolec se v mapách a různých zdrojích liší, například na informačních cedulích, které jsou rozmístěny po trase i v mnoha mapách je uváděna výška 1226, ta je však ve skutečnosti o 10 m vyšší, jak správně informuje cedule na vrcholu, 1236 m n. m.

Na vrcholu hory byla postavena v roce 2012 dřevěná trámová rozhledna, která nahradila původní, asi 20 m vysokou, rozhlednu z roku 1938. Z nové rozhledny je krásný kruhový výhled na okolní pohraniční hory, při dobré viditelnosti dohlédnete až k Alpám. Dlouhá léta byly oba nejvyšší vrcholy – Knížecí Stolec i Lysá hora zcela zalesněny a bez jakéhokoli výhledu. Orkán Kyril, který byl v tomto území velmi nemilosrdný, změnil velkou část boletického prostoru k nepoznání a paradoxně otevřel nádherné výhledy na Šumavu.

My se vydáme z parkoviště u obce Záhvozdí – Uhlíkov po modré TZ směrem na Uhlíkovský potok – most. U parkoviště je instalován informační panel naučné stezky Boletice. Budeme stoupat po asfaltové silničce, po 1,4 km dojdeme na rozcestí k Uhlíkovskému mostu, kde odbočíme vpravo, a stoupáme podél Uhlíkovského potoka na Adolfův kámen, míjíme rozsáhlé holiny – následky orkánu Kyril v roce 2007.

U Adolfova kamene pokračujeme dále po modré TZ, okolo skaliska s hrůzným názvem Umrlčí hlava až ke Knížecímu stolci. Cestou je mnoho rozličných skalních útvarů.

Posledních 200 m nás čeká prudké stoupání po pěšině až k rozhledně. Ale veškerá vynaložená námaha stojí za to. Čekají nás překrásné výhledy do okolí. Na rozhledně je schránka s vrcholovou knihou a razítkem.

Vydáme se na tajuplnou vycházku lesem u Nalžovských hor, kde uvidíme kopii zříceniny irského rodového sídla a potkáme kamenného draka.

V Nalžovských Horách odbočíme z hlavní silnice směrem na Zahrádky a po cca 500 metrech zaparkujeme u hájenky. Odtud vyrazíme do mírného kopce po modré TZ. Po 500 metrech dojdeme k rozcestníku a vydáme se vlevo dále po modré TZ, a po dalších 300 metrech se již před námi objeví romantická zřícenina.

Tuto stavbu, jako věrnou kopii irského rodového sídla hradu Ballymotte, nechal vybudovat kolem roku 1840 Hrabě Taafe, majitel zdejšího panství. Kolem zříceniny pak postupně vyrostl lesní park s jezírkem, altánem a volně rozmístěnými kamennými útvary, připomínajícími různá zvířata. V minulosti jsme mohli obdivovat třeba ještě čápa, trpaslíky a obrovské dřevěné muchomůrky, ty už však podlehly zubu času.

Vydáme se nedaleko města Sušice do přírodního parku Kašperská vrchovina na rozhlednu na Sedle, která je postavena na vrchu Sedlo (902 m n. m.).

Z historických pramenů vyplývá, že před 3000 lety bylo na Sedle keltské hradiště, dlouhé 400 m a široké 114 m, velice důmyslně opevněné hradbami, příkopy a valy. Z této impozantní stavby se nedochovalo téměř nic.

Za 2. světové války zde stála vojenská pozorovatelna, která se v 60. letech, kdy přestala být využívána armádou, stala oblíbeným turistickým cílem, ale jelikož nebyla nikým udržována, tak se časem zřítila, dnes je zde k vidění pouze část základů této stavby. br

Při průzkumu všech skalních útvarů buďte opatrní, obzvláště po dešti jsou kameny velmi kluzké! Výchozím bodem pro tento výlet bude obec Slatina, jež dostala své jméno podle toho, že byla založena v podmáčené poloze, na slatinné půdě.

Zaparkujeme na návsi a vyrazíme polní cestou po žluté TZ směrem na Kadov. Po 700 metrech dojdeme k první informační ceduli, která nás upozorní na zajímavé seskupení balvanů nazvané „Velký čertův náramek“. K němu dojdeme po vyšlapané pěšině cca 100 m vpravo od značené TZ. K čertovu náramku se váže i pověst, jejímž hlavním aktérem je samozřejmě čert.

Poté pokračujeme dále po žluté TZ a po cca 1 km dojdeme k lesnímu rozcestí, kde je další informační cedule, která nás nasměruje k zajímavému balvanu, nazvanému „Obětní kámen“. Je považován za tajemný kámen Kadovska zejména proto, že se v jeho horní ploše nachází poměrně velká prohlubeň a zdejší lidé, i někteří archeologové soudí, že v pohanských dobách sloužil k obětním obřadům. Obětní kámen je od trasy vzdálen cca 250 m, vydáme se k němu odbočkou vlevo po lesní cestě, až k letnímu tábořišti, odtud pak vystoupáme přes okraj louky do zalesněného svahu. Po obhlídce se vrátíme zpět na žlutou TZ. Na křižovatce jsou od roku 2013 osazeny dva patníky přátelství těsně sousedících obcí Kadov a Slatina, které byly vytesány na kamenických slavnostech, konaných každoročně ve Slatině. Vypravíme se dále po žluté TZ a po cca 300 metrech dojdeme k další ceduli, upozorňující na „Malý čertův náramek“, skrývající se v nedalekém lesíku cca 80 m vpravo od cesty. Z cedule se dozvíme další pověst o tomto skalním útvaru. Poté se vydáme do nedalekého Kadova, který je odsud vzdálen již necelý kilometr. První písemná zmínka o obci Kadov se objevila v r. 1352, kde se uvádí Kadov jako vladycké sídlo.

Obec Javorná 842 m, původně zvaná Zejbiš, bývala sídlem vrchních rychtářů Královského hvozdu. Patřila k ní celá řada svobodných dvorů roztroušených po okolních horách.
Fungovalo zde několik sklářských hutí, nejstarší od roku 1494 na nedaleké samotě Onen Svět. Dominantní památkou je barokní kostel sv. Anny. K původní kapli z let 1698 – 1701 byla podle plánů Antonína Gilmettiho přistavěna západní část kostela s průčelím a dvěma charakteristickými věžemi s cibulovitou bání. Věže jsou celé pokryté šindelem. Přistavěná část lodi je širší a vytváří tak půdorys kříže. Oltářní obraz Kristova křtu v Hordáně je z dílny P. Brandla. Lustry pocházejí z místních sklářských dílen.

Informační středisko Kvilda připravilo pro zájemce vycházku do NP Bavorský les s výstupem na horu Luzný a povídáním o místopisu a přírodních poměrech.

Akce se bude konat ve středu 1. července 2015, sraz v IS Kvilda v 8 hodin.

Délka trasy 12 km. Nutný průkaz totožnosti, cestovní pojištění, pevná obuv. Poplatky Igelbus – 5 EUR.

Nutné předchozí objednání na uvedeném telefonu nebo u obsluhy IS Kvilda. Tel.: 388 435 544

To už je jedinečný zážitek, který vám nově nabízí Správa Národního parku Šumava a jeho partnerští kočí. Osm chovatelů se svými koňmi a různými druhy kočárů je připraveno vám netradičně představit krásy Šumavy od Železné Rudy až po Borová Lada na 15 zajímavých trasách a to v průběhu celé letní sezóny.