Příští sobotu 6. června od 19 hodin vystoupí na Mouřenci "AD HOC QUARTET". Toto hudební těleso doplněné o několik zpěvaček přijíždí až z Třebíče. Těšit se můžete na skladby W. A. Mozarta, A. Vivaldiho, J. S. Bacha, G. F. Händela a dalších. Vstupné je pouze doporučené a činí 90 korun. Po koncertu je pro zájemce připravená komentovaná prohlídka kostela a kostnice a prohlídka nového muzea v prostorách sakristie a oratoře.

V neděli 14. června 2015 Vás od 15:30 zveme na jedinečný koncert kytaristky a zpěvačky Lenky Filipové. Vstupenky je možné zakoupit v předprodejích, mimošumavští zájemci mohou využití on-line prodeje vstupenek na www.sirkus.cz. Hosty pořadu Concertino budou klavírista Jindřich Koníř a virtuos na keltskou harfu Sean Barry. Veškeré další podrobnosti ke koncertu najdete na našich stránkách: www.pratelemourence.cz

V neděli 21. června od 14 hodin zveme také na dětský den na Mouřenci s názvem: "Mouřenec dětem - děti Mouřenci". Připravené jsou hry a soutěže, dětská prohlídka kostela plná legend a příběhů nebo workshop, při kterém děti budou malovat Mouřenec. Obrázky pak vystavíme v kostele.

Právě dnes zahájí již osmou sezónu známý a úspěšný projekt Správy NP a CHKO Šumava s názvem Průvodci divočinou.

Registrace pro zájemce o výpravy do nepřístupných území Národního parku Šumava bude spuštěna dnes 27. května ve 13 hodin!

Výpravy se konají ve skupinkách po 5 až 11 lidech, které mají o to intenzivnější zážitky a rovněž v přírodě zanechají po sobě podstatně méně stop než velká skupina. Každá trasa respektuje místní „obyvatelé“, takže například do míst, která jsou domovem tetřeva, se chodí až od poloviny července, kdy jsou tetřeví kuřata již samostatná a nejsou zvlášť ohrožená při vyrušení.Vycházku s průvodcem si můžete zarezervovat na webových stránkách www.npsumava.cz .

Novinkami letošního roku jsou například výpravy:

V sobotu 6. června 2015 se uskuteční již dvaadvacátá Jízda sv. Linharta v Uhlišti u Nýrska.

Tato slavnost se konala před 2. světovou válkou vždy o velikonočním pondělí, po obnovení tradice v roce 1994 se slavnost koná každou první sobotu po svátku Božího Těla.

Nabídku některých kostelů přinášíme níže. Více informací získáte na stránkách: www.nockostelu.cz

Máte rádi ptačí zpěv a zajímá vás, jak ten či onen ptáček vypadá?

Pojďte s námi zjistit, co vše je možné v přírodě slyšet, když si ráno přivstanete. IS a SEV Kašperské Hory připravilo vycházku do přírody v okolí Kašperských Hor, sraz v sobotu 30. května 2015 v 7 hodin u IS. Přednášející Luděk Bufka.

Více informací na tel.: 376 582 734, 731 530 284, nebo na webu www.npsumava.cz

K výstavě Josefa Váchala promluví – Hana Jirmusová Lazarowitz / ředitelka, Egon Schiele Art Centrum, k výstavě Josefa a Františka Seidelových promluví – Petr Hudičák / kurátor, Museum Fotoateliér Seidel.

Rezervace: office@schieleartcentrum.cz, tel: 380 704 011

Poté se od 18.30 hodin bude promítat dokumentární film Lenky Ovčáčkové o Šumavě: Hluboké kontrasty.

Film přibližuje mnohovrstevnatost životních osudů lidí v německo-česko-rakouské oblasti Šumavy. Při natáčení byl kladen velký důraz na široké a celostní chápání kulturní krajiny Šumavy.

Po skončení filmu proběhne diskuse za účasti autorky. Vstup volný

Nástup na tuto trasu je možný přímo ze Špičáckého sedla, kdy použijeme vyšlapané stopy podél silnice Špičák - Hofmanky (případně můžeme tento úsek absolvovat i pěšky). Zhruba po jednom kilometru od sedla přímo naproti hotelu Horizont se vydáme prudším stoupáním vlevo po přístupové cestě k vrcholu Pancíř.

Toto stoupání je sice prudší, ale není dlouhé a po 300 m již navazuje na většinou krásně upravenou Pískovou cestu, která vede úbočím Pancíře. Pohodlnější variantou je zaparkovat na odstavném parkovišti na Špičáku, využít sedačkovou lanovku a nechat se vyvézt přes mezistanici Hofmanky až na Pancíř - první vrchol této hřebenovky.

Z vrcholu Pancíře je vhodnější absolvovat krátký sjezd po sjezdovce na již zmíněnou Pískovou cestu. Cesta přímo z Pancíře po hřebínku je totiž dosti krkolomná, bez strojové údržby a doporučil bych jí pouze zdatným lyžařům. Odtud pokračujeme na rozcestí Tomandlův křížek a Habr rozcestí, trasa neopouští hřebínek Pancíř, Habr, Můstek a Prenet – červená turistická značka.

Lyžaře je třeba upozornit na prudší sklon úseku Můstek - Prenet, zejména v místě příznačně zvaném „ Na Sjezdovce“ může mnohé překvapit jak cestou na Prenet prudším sjezdem, tak ale i cestou zpět náročnějším stoupáním. Z Prenetu se vrátíme zpět po téže trase.

Zaparkujeme na parkovišti Gerlova Huť a k nástupnímu místu se přesuneme asi 300 m ke křižovatce Gerlova Huť (buď pěšky po silnici, nebo na lyžích podél cesty), musíme přejít pěšky přes silnici I. třídy Klatovy – Železná Ruda. Nástupní místo na námi zvolenou trasu je u rozcestníku Gerlova Huť, u dřevěného přístřešku. Z Gerlovy Huti pokračujeme po rovince do údolí pod Pancířem zvané Nový Brunst, zde je zachovalé stavení v místě bývalé sklářské huti.

Z Nového Brunstu nás trasa mírným stoupáním přes les zavede na sousední o něco výše položené louky, kde se trasa stáčí jihozápadním směrem a pokračuje dále vzrostlým lesem až na Hofmanky. Cestou křižuje průsek elektrického vedení na vrchol Pancíře, vede kolem odbočky na prameniště Řezného potoka až na Hofmanky rozcestí, kde je zachovalé stavení. To již jsme cca 0,5 km před cílem našeho výletu Hofmanky – mezistanice sedačkové lanovky Špičák – Pancíř. Za dobrého počasí jsou krásné výhledy jižním směrem a při výborné viditelnosti je možno mezi bavorskými vrcholy Falkensteinem a Velkým Javorem pozorovat i Alpy.

V úseku pod elektrickým vedením bývá stopa často zhoršené kvality, zejména při nižší vrstvě sněhu. Dále pokračujeme vlevo po lyžařské trase až na louky v okolí Hůrky. Pokud bychom se chtěli dostat přímo do centra bývalé sklářské osady (dnes již pouze kaple), museli bychom se asi 400 m vydat po cestě na Novou Hůrku.

Pokud ale chceme rovnou pokračovat na jezero Laka a dále na Zlatý stoleček, můžeme hned pokračovat vlevo proti proudu Jezerního potoka. Na rozdíl od Prášilského jezera je jezero Laka téměř na trase a jeho vynechání by bylo velkou chybou. Jezero Laka je nejmenší, nejmělčí, ale nejvýše položené ze všech šumavských ledovcových ezer. Další podrobnosti vám sdělí informační tabule na hrázi tohoto malebného místa.

Jeden z těch náročnějších nás povede okružní trasou kolem vrcholu Polom (1295 m n. m.). Z parkoviště vyrazíme asi 1km dlouhým mírným stoupáním úbočím Sklářského vrchu, poté se výjezd změní v pohodlný sjezdík po tzv. Polomské dálnici, kde je podél cesty dosud patrný průsek po bývalých hraničních zátarasech.

Příjemný profil trasy nás zavede až na rozcestí Piket nad Železnou Rudou a dále na rozcestí Zámecký les. V tomto místě pro nás končí nenáročná úvodní pasáž našeho výletu a začínáme stoupat směrem k nejvyššímu bodu trasy a to do sedla mezi vrcholy Polom a Plesná. Stoupání je zprvu mírné, později se mění v náročnější, a to jak sklonem, tak délkou. Zhruba ve dvou třetinách tohoto stoupání mineme vlevo bezlesé místo, kde stávala rota pohraniční stráže.

To je znamení, že již máme většinu převýšení za sebou a dostáváme se do vrcholové pasáže, kde se nám postupně vpravo začínají otvírat výhledy do Bavorska. V případě výborné viditelnosti i na Alpské vrcholy. Nejbližším vrcholem je jihovýchodním směrem Plesná, na jihu Falkenstein a na západě Velký Javor.

Na tento stadion navazují závodní lyžařské trasy 1,2,3,4,5 a 7 km, které jsou ovšem svým profilem poměrně náročné a jsou spíše určené pro vrcholové sportovce. Náš výlet nicméně začne na lyžařském stadionu, ale pojedeme po jeho spodní straně směrem na přírodní památku Malý Polec (rašeliniště) a dále na Zlatou Studnu, bývalou sklářskou osadu s přilehlými loukami uprostřed hlubokých lesů, které vznikly vytěžením lesa v době rozmachu šumavského sklářství.

Odtud pokračujeme po lesní cestě „Danielka„ až na Zhůří. Ze Zhůří trasa pokračuje mírným lesním sjezdem (pozor na přejezd silnice Horská Kvilda-Zhůří) až na Horskou Kvildu. Zde se nabízí možnost občerstvení či krátkého odpočinku. Z Horské Kvildy pokračujeme opět „Danielkou“, tentokrát s táhlým stoupáním na začátku až na Zlatou studnu a zpět po shodné trase jako na začátku až na rozcestí U Mezilesní slatě, zde budeme pokračovat rovně k rozcestí Na Hřebenovce , dále U Rašeliniště a vrátíme se zpět na Churáňovský stadion.

Obec Kvilda je opravdovým centrem běžeckého lyžování na Šumavě, tvoří zázemí startu a cíle únorového Šumavského skimaratonu. Pro parkování můžeme využít některé z mnoha parkovišť v obci Kvilda, přímo u nástupního místa na trasu je parkoviště na severním okraji obce směrem na Horskou Kvildu. Na náš výlet vyrazíme širokou magistrálou kolem Jezerní slati na Horskou Kvildu a dále přes Filipovu Huť (doporučuji občerstvení) na Lovčí skálu, Černohorskou nádrž a Ptačí nádrž.

Tyto křižovatky turistických tras nesou názvy podle dřívějších vodních nádrží sloužících k akumulaci vody při plavení dřeva. Za Ptačí nádrží se konečně dostaneme k proslulému stoupání na Černou horu. Odměnou pak budou panoramatické výhledy, v případě dobré viditelnosti až na zasněžené vrcholky Alp.

Je určena pro opravdu zdatné lyžaře a je pokračováním výletu na Černé jezero, dále trasy úbočím Svarohu a Ostrého, kolem přírodní rezervace Bílá strž (v zimně přístup k vodopádu uzavřen) na rozcestí Na Statečku, Pod Lovečnou, Lomnice a dále přes zaniklou osadu Zadní Chalupy až do východiště v německém Rittsteigu, na který navazují místní okruhy.

Celá trasa vede po červené turistické trase a je též značena lyžařským značením. Při plánování tohoto výletu se ale nejdříve ujistěte na některém z informačních středisek, zda a kdy byla provedena poslední úprava. Trasa vede po téže cestě tam a zpět.

Trasu začneme v nejnižším bodě celého okruhu ve Stožci. Zde bez problémů zaparkujeme na centrálním parkovišti uprostřed obce (z poplatku za parkování obec částečně financuje údržbu lyžařských tras), nástupní místo je vzdáleno asi 100 m za mostem přes Studenou Vltavu směrem na České Žleby. První metry jsou zahřívací po rovince na Stožeckých loukách, po necelém kilometru odbočíme vlevo po stopě, která vede přes Žlebskou silnici a začne mírně stoupat po Šumavské magistrále směrem k Českým Žlebům. V polovině cesty na České Žleby se napojíme na pás po bývalých hraničních zátarasech a vydáme se vlevo. Stoupání začne být trochu ostřejší.

Pokud nepotřebujeme nutně občerstvení v Českých Žlebech, lze tuto osadu objet po stopách jižně a pokračujeme v již mírnějším a kratším stoupání na Kamennou hlavu. Toto je naopak nejvyšší bod naší trasy s krásnými výhledy zejména na trojmezenský hřeben.

I přes nižší nadmořskou výšku jsou zdejší okruhy většinu dobře vysněžené, kvalitní a četná je také úprava tras. Doporučené parkoviště, které je přímo u nástupního místa na trasy, je osazeno parkovacími automaty, cena není nikterak závratná (asi 1Euro/h). Okruhy jsou velice dobře značeny, možnosti jsou od 2 km, 5 km přes 10 km až po 17 km a směr jízdy je doporučen po směru hodinových ručiček. Kratší trasy jsou rovinatější, delší jsou již profilově náročnější.

Všechny okruhy začínají proti proudu Reschbachu. Po trase míjíme odbočky vpravo, které nám umožní zkrácení trasy dle chuti. Nejdelší, sedmnáctikilometrová varianta okruhu nás zavede až do zimního střediska Finsterau, do kterého je v závěru ostřejší stoupání. Ve Finsterau pak navazují další běžecké okruhy a závodní tratě tohoto střediska. Zajímavý by byl i přechod přes hranice na Bučině a dále na Kvildu. To bychom ale museli mít vyřešenou dopravu zpět nebo počítat s celodenním výletem okolo 45 km. Cesta zpět z Finsterau do Mauthu naopak většinou příjemně klesá, místy jsou i technicky náročnější sjezdové pasáže.